Zdravim vsechny. Jsem tu novy a novic jsem i v soustruzeni. Zkousim delat misky z javoru jasenu a buku. To uz sem snad celkem zmakl. Ale potreboval bych poradit jak misku povrchove upravit aby byla omyvatelna a zaroven hygienicky nezavadna? Zatim sem to natiral olivovym olejem, ale ten neni vodeodony, obevuji se bile skvrny. Poradte prosim.

To nie je tým že nie je vode odolný. Olivový olej nikdy nevyschne,len stuhne a časom zatuche. Máš na výber ľanový,slnečnicový alebo orechový. Tiež môžeš použiť vosky.

Ahoj, podívej se na tento olejhttp://www.pnz.cz/produkty-pnz/inte ... j-na-drevo, i na další stránky PNZ. Ja s ním mám dobré zkušenosti, ale je drahý. Pak ještě mohu doporučit http://www.atiss.cz/vceli-produkty/apilak-plus/ upravený včelí vosk, ale tam opatrně silnější vrstva chytá částečně prach kterého se nezbavíš Zdravím ať se Ti dílo daří Honza

@ Pes1
omyvetalna? poznám jen jeden lak, který má atest pro přímí styk s potravinami.... Ostatní oleje zanechávají "otevřenou" strukturu dřeva, takže omívání=nabobtnání...
bíle fleky jsou vyžraná místa vodou (ne-voděodolnost) ale to jsi zjistil aj bez této připomínky
S těmi oleji se to přibližně následovně
olivoví olej, podobně jako slunéčkový, nejsou vysychavé typy oleju (případně jen částečně) a podle jedne diskuze na německém foru žluknou jen oleje lisované za tepla. Za studena by neměli žluknout, ale problém se schnutím (nebo spíše neschnutím) to velmi neovlivňuje.
olejovosky jsou zajímavou alternativou pro naše užitkové výtvory. Ale atest na to nikdy nedostanem... dobré je alespoň trochu vybýrat. Na Tekuté pokrmy ale raději zapomeňmě.
Někdo používá vepřové sádlo, ale nevím jak je to s jeho vysicháním. Mastný flek pod miskou, na novém ubruse nikomu radost nejspíš neudělá...

Ale nadhodil bych jinou otázku. Musí být výrobek za kažkou cenu něčím "napajcován"?

Ahoj kamarádi,
sice bez nálady na psaní, ale tohle mě vyprovokovalo.
Jím z dřevěnných misek-ne všechno a ne furt, ale jo.
Když pominu břek, ideální dřevo pro tyto účely.

Opékané a smažené brambory, s čímkoli, já teda spíše jen ty erteple, smažené na sádle nebo na olivovém oleji, jím z misky z třešně.
Prapůvodně, aby byla pěkná, napuštěná panenským olivovým, teď je napuštěná těmi sádly a oleji smaženými, po vyjezení vytřu jen papírovým ubrouskem, nesmrdí, ale stále voní, nežlukne, je pohotově nachytaná k použití a krásná.
Fotku později.
Z jiné misky jím kaše, nejčastěji ovesnou.
Ovená kašel zanechá po čase nezaměnitelný krásný povrch, i vařecha ho získá,
obojí než ho drahé polovičky proženou myčkou.

Tím vším chci říct, že je to jak říká Gurt-fuk.
Ale neměla by se miska na guláš používat na krupici a opačně.
O tom to je.
Tu prosádlovanou a proolejovanou, tu mám nejraději.
A když už teda píšu.
¨Pro Radima-návod na použití je u originálního Ellsw.,jestli najdu, okopčím a pošlu,
není to ale žádné tajemství.
Myslím že Gurt někde psal, padesát misek a je to jakž takž v ruce, já bych to viděl na víc.
A o tom to kamarádi je.

Ať se daří, mně teda zrovna ne.

Jirka

P.S. Kamarádi, jsem ale moc rád, že vás mám.

vystihl jsi to. Říkal mi jeden co vyrábí okříny "ono se to samo namastí" ... každý má svoje.
tak to jsi teda ale fajčmekr, na každý pokrm jednu sadu nádobýčka

ten návod má El v nějaké svojí knížce a dávaj jej i k těm jeho "originál" struhům (posledně ho Jirka dovezl a musel jsem se smíchy válet v blátě. Člověk zaplatí za nábrus a oni to stějně švihaj jak je to napadne..)

Vidíš Gurte,
měli jsme ty dva zaručeně originální Ellsw.vyfotit vedle sebe, než tomu svému ten nábrus
"upravím" z ruky.
BYlo by na tom jasné, že na nějakém stupínku a milimetříku nesejde.
Stejně jako nebylo na těch mých miskách jasanových v Kloboukách vidět, že každá je jiným struhem.
Ten popisek, co dávají ke struhu, je okopčen z knížky.
JInak-dobrá kniha pro všechny-jasně že patří do vlákna o knihách
Phil Irons-Two-in-one manuals.
Je to rozšířená BIBLE stejného autora.
Takže pro Handa info k ničemu, on má tu bibli, u něho jsem ji viděl a objednal si tuhle rozšířenou verzi.
Líbí se mi tam párátka-neumítě někdo dělat párátka????
Ahojte
JIrka
Radimovi-na jaře pojede do Ostravy kamoška, naložím jí do kufru kousek té úzkolisté pro Tebe.Jestli Tě najde.

Ten popisek, co dávají ke struhu, je okopčen z knížky.
JInak-dobrá kniha pro všechny-jasně že patří do vlákna o knihách
Phil Irons-Two-in-one manuals.
Je to rozšířená BIBLE stejného autora.

Aha, děkuji za informace, já jsem si myslel, že ten návod mi pomůže urychlit můj vývoj aspoň o pár misek. No fakt už mám náměty na další setkání soutokárů.

Líbí se mi tam párátka-neumítě někdo dělat párátka????

Nevím co tím myslíš, trochu to prosím konkretizuj.

Radimovi-na jaře pojede do Ostravy kamoška, naložím jí do kufru kousek té úzkolisté pro Tebe.Jestli Tě najde.[/quote]

Děkuji, to jsi hodný (doufám, že Ti můžu poslat přes ni taky něco na oplátku?) zdraví Radim.

Tungový olej, taky dřevěný olej je vysychavý olej, který schne trochu rychleji než lněný. Napouštím tím všechno, na rozdíl od lněného oleje nežloutne, je trochu dražší, litr mě přišel na 300. Ale tuhne i v lahvi, takže jsem ho rozdělil na 3 flašky po 300ml, dvě jsem strčil do mrazáku, třetí do ledničky a tu ohřeju v mikrovlnce na vlažno aby se rozpustila staženina a odleju k natírání. Lahve mám zavřené gumovým špuntem- všechny vysychavé oleje pohlcují kyslík ze vzduchu a tak tuhnou. Ale bacha, u hadrů zamaštěných jakýmkoliv vysychavým olejem dochází k samovznícení a co to udělá v dílně se spoustou hoblovaček si umíte představit. Hadry házím do kotle hned po použití. Vysychání oleje se dá zrychlit silativem, v prodeji je kobaltový sikativ za pár korun v potřebách pro výtvarníky. Kobaltu v oleji je mizivo a kobalt je nezbytný stopový prvek, je ve vitaminu B12. Takže si myslím, že se nikdo z takové misky neotráví, i když u hygieniků by to asi neprošlo. Pozor ale na fermež, ta se dělala z lněného oleje s olovnatým sikativem a olovo je jed, který se v těle hromadí a působí léta. Fermež může být i v něterých lacích, vzlášť olejových. Pokud přece jen sikativ použijete, michejte ho s olejem před použitím podle návodu. Olej se dá měřit větší injekční stříkačkou a sikativ odhadnete na kapky, 1 kapka 30 mikrolitrů aneb 0.03 ml. Takže návod praví třeba 5 ml sikativu na 1l oleje, na 10 ml tedy 50 mikrolitrů čili dvě kapky. Moje zkušenost se lněným olejem je mizerná, po asi třech měsících se na misce z břízy udělala hnusná hnědá vrstva a nezbylo než ji obrousit. Možná to bylo díky nerafinovanému "bio" oleji. Dobře zaschlý olej (pár měsíců) se dá doleštit karnaubským voskem, na soustruhu přitlačíme kousek karnauby k misce, pokryjeme povrch a doleštíme hadrem. Včelí vosk bude asi fungovat stejně. Karnaubu mají zase výtvarné potřeby. Samozřejmě, pěkný lesk po oleji chce dokonale vybroušený podklad, končím papírem 240 a 400, nejlepší je žlutý. Železná vlna 0 je asi jako papír 240. Lesk jak blesk přeje Jarda

@ Jarda
Zkusím na Tebe Jaro reagovat...
Tungový olej není jako jeden z mála oleju , doporučován, pro styk s potravinami. Nevím proč, toto jsem někde vyčet...
S tím sikativem jsi mě překvapil. Měl jsem za to že všechny těžké kovy jsou škodlivé, ale důvěřuji tomu co píšeš a jak to píšeš, i když nevým jakým způsobem se zabudovává (pevnost vazby).
"Fermež" je hromadný název pro upravený lněný olej. Fermež je možné připravit i bez sikativ, a to jen vařením lněného oleje... Osobně jsem napajcoval olejem (z cesty dřeva - za studena lisovyný) břízu a chrochtám si blahem, získalo to nezkutečně krásnou "pozlacenou" barvu. Nedávno mi Kaven poslal odkaz na lněný olej, který byl výrazně levnější než ten z cesty dřeva, ale svízel byl v tom, že byl rafinovaný... Nemohlo by to být i Tím? neměl jsi taky ten rafinovaný?
Díky za podnětný příspěvek! s tou karnaubou to určitě vyzkouším, té mám dost.

NO HLEDÍM KOUKÁM, já teda používám tungový olej, našel jsem dokonce někde i technický list k němu, kde je pro styk s potravinami povolen. tak teď hledím jako puk.
s tím lněným olejem to vidím jako Gurt.
A Karnaubský vosk používám dohromady s včelím, jen se to těžko a dlouho rozpouští, ale jinak je to super, pěkně udělá tvrdou krustu vosku a po vyleštění je to velice pěkné, trvanlivé příjemné na dotyk i pohled.
a taky jsem to kupoval ze stránky cestydřeva - cenově je to dobré a kvalita ještě lepší

No, vidím že každý máme svoji metodu což je fajn, tak taky přispěju.
Já jsem postižený kovem, tak jsem na to šel podobně jako se natírají kovy - základ a vrchní vrstva. Jako základ používám včelí vosk a terpentýn. Nastrouhám včelí vosk do terpentýnu, zahřeji a míchám dokud se vosk úplně nerozpustí. Po ztuhnutí vznikne pasta, kterou použiji ( hlavně u savých materiálů se mi to osvědčilo ) jako základ na první vrstvu - nanesu, rozleštím ( pokud mám povrch s hlubokými prasklinami a pasta ztuhne na povrchu, tak jí pomůžu zatéct horkovzdušnou pistolí ). Pak nanáším jednu až dvě vrstvy Apilaku ( je určen pro potraviny a vodostálý ). Ovšem cenově je trochu jinde 0,7l je za 450,-Kč. Oba přípravky jsou na bázi včelího vosku takže se to nebije a ten základ mi šetří tu drahou vrchní vrstvu - dřevo pak tolik nesaje. Jediná "nezdravá složka" je ten terpentýn, ale částečně ředidlo vyprchá při zahřívání a stejně je to směs pryskyřic, tak myslím že to je v pohodě.

@ Polda
no tak jsem se na ten tungový olej podíval, a v jedné literatůře (výkladový slovník -malířství, grafika, restaurování GRADA 2004) se píše u hesla Olej čínský bílí(kantonský) (také tungový nebo dřevný) že je jedovatý...
v odkazech na netu jsem však našel, že je vhodný pro upravu hraček a pro styk s potravinami...
tak to možná bude ještě jiný proces získávání, nebo úpravy... Když to píší v tech. listech, tak tomu budem věřit.


@Radim
jen k tomu apilaku, v tech. listu není, že je určen pro styk s potravinami, ale že jim chem. odolává a není jimi poškozován, v podmínkach stanovených příslušnou zkouškou.

Jinak je to zajímavá věc! to používáš i na ta "ovoce" (to jediné od Tebe mám, tak bych to vystavil náročným, osobním, zkouškám


Osobně dřevo natřu, podle dřeviny, "nějakým" olejem (buď lněným, nebo směsí olejů), nebo voskovou lazurou a potom mi tu zbyl zbytek tvrdého vosku na parkety od OSMO. s výsledkem jsem spokoje, jen mi osmo dochází a největší problém mám s tím co už popisoval Jarda, s tuhnutím v obalech. Budu muset nakoupit nějaké lahvičky a porozlívat a dát to do chladu (ne všechny nátěrové látky snesou jít k ledu).
Tak to jsem kluci rád, za takto přínosnou diskuzi, zase jeden patytrn je na půl venku!

Radim
jen k tomu apilaku, v tech. listu není, že je určen pro styk s potravinami, ale že jim chem. odolává a není jimi poškozován, v podmínkach stanovených příslušnou zkouškou.

Jinak je to zajímavá věc! to používáš i na ta "ovoce" (to jediné od Tebe mám, tak bych to vystavil náročným, osobním, zkouškám


Mnou výše popsanou metodu jsem začal používat až po našem setkání v kloboukách. To jablko prosím Tě nevystavuj žádným zkouškám to je zbytečné .

A v technickém listu je uvedeno:
Natřený povrch dřeva je nenáchylný k zašpinění, odpuzuje vodu,
je odolný proti oděru a příjemný na dotyk. Apilak vyniká jednoduchým
použitím, neprovádí se základní nátěr ani mezibroušení, neodprýskává,
nepraská a neodlupuje se.
Odolný vůči vínu, pivu, cole, kávě, čaji, ovocné šťávě, mléku a vodě podle
DIN 68861-1A – žádné skvrny od vody. Uschlý nátěr je nezávadný pro lidi,
zvířata a rostliny (odolný vůči slinám a potu podle DIN 53160, vhodný pro
dětské hračky podle EN 71.3).
http://www.atiss.cz

Ahoj Gurte,
pokud jde o oleje, lepší jsou rafinované, v surových aneb bio jsou všelijaké vysokomolekulární slizy, které nemusí vsáknout do dřeva a zůstanou na povrchu. Já jsem měl bio čili nerafinovaný, když jsem z hnusné březové misky odbrousil tak 2 mm, vypadalo to slušně, hlavně proto, že olej vsákl čelním dřevem víc a tahle část byla víc žlutá. Napouštěl jsem důkladně, asi 5x. Jenže zhruba po třech nedělích začal povrch ztrácet lesk, zřejmě do pórů pronikal vzduch. Tak jsem dal navrch ještě karnaubu a vypadá to skvěle. Časem přidám fotku. I na nějakém americkém blogu jsem četl o střídání žloutnoucího a nežloutnoucího oleje, aby se udělaly barevné rozdíly. A o těžkých kovech- některé jsou dost zásadní pro fungování enzymů, třeba zinek, molybden, měď. Nesmí se to samozřejmě přepísknout, ale tak třikrát týdně spolknout vitaminy se stopovými prvky není k zahození. Na jižní Moravě speciálně je nedostatek selenu, měřili to v Endokrinologickém ústavu v krvi lidí a vycházelo jim to na hranici epidemií chorob z nedostatku selenu, což jsou poruchy štítné žlázy a nádory. Jarda