Sobota 2. 7. 2015 ve Velkých Karlovicích patřila slavnostnímu žehnání Kaple svatého Huberta. Akci si nenechaly ujít stovky lidí. Okolí kaple je lemováno mnoha lesy, na které dohlížejí myslivci. Proto kaple získala jméno jejich patrona a stala se tak příjemným místem k jejich setkávání.

Dominantou Kaple svatého Huberta je dřevěný oltář, který vznikal déle, než kaple samotná – celé dva roky. Kapli, oltáři i všem přítomným lidem dal na místě požehnání opat Lukáš Evžen Martinec, který ocenil, že podobná díla v dnešní době stále ještě vznikají.

Autorem výtvarného návrhu oltáře je stejně, jako je tomu v případě kaple, Miroslav Valenta, investorem skupina SYNOT.

„Na tvorbě oltáře se podílelo několik dřevořezbářů, kterým bych chtěl touto cestou moc poděkovat. Společným výsledkem je více než čtyři metry vysoké a tři metry široké dílo, obsahující celkem 13 reliéfů, 18 postav a řadu dekorací. K práci jsme využili několik druhů dřeva – kombinovali dub, hrušku, ořech, jasan a mahagon,“ uvedl Miroslav Valenta s tím, že samotný oltář představuje život svatého Huberta od jeho narození až po konec života.

Na křídlech oltáře je tak zobrazeno celkem 12 výjevů z Hubertova života. Levá polovina patří světské části – tedy například dětství a mládí, svatbě, narození syna či smrti milované ženy, a pravá výjevům ze života duchovního, jako je vysvěcení Huberta knězem, setkání s Biskupem a jeho vražda i následné Hubertovo jmenování biskupem či legenda o nehodě na lodi.
Hlavní motiv oltáře tvoří setkání Huberta s jelenem, který se mu zjevil coby boží posel. Na oltáři je mistrně řezbářsky zpracována také poslední večeře Páně a snímání z kříže. Podstavec je dekorován barokními originály soch andělů.

Akce se zúčastnil také senátor Ivo Valenta: „Lidová tvořivost je něco, co je s Valašskem spjato od nepaměti, proto na tento odkaz musíme navazovat a hýčkat si vše, co je s tradicemi spjato. A k tomu samozřejmě, zvláště v dnešní době, patří také symboly křesťanství,“ uvedl senátor.

Kaple svatého Huberta je se svým křídlovým oltářem doplňkem dalších atraktivních prvků, přibližujících lidovou uměleckou tvořivost v údolí Pluskovec. Vedle Betlému a soch hudebníků, které zde postupně vznikaly v rámci dřevořezbářských sympozií, je to například sousoší s názvem Poslední večeře Páně v životní velikosti.

Na tvorbě oltáře se podílelo několik dřevořezbářů. Mezi nimi například Konstantin Rilea, Andrej Irša, Jozef Bárta, Miroslav Kinder, Alois Machaj a Miroslav Valenta. Práce a slavnost v obraze + video:

Dim lights Embed Embed this video on your site